První jsou klečící střelci z kuší a za nimi lučišníci a následují kopiníci.
Za koňmi i s povozem, který vede vozataj, je jádro armády - pěšáci a těžkooděnci.
Generálové vynikali výškou postavy a pod dlaněmi drželi meč Jian.
Model vykopávek terakotové armády.
Osmým divem světa je nazývána Terakotová armáda prvního čínského císaře Qin Xi Huang Di. Tento objev byl učiněn náhodou v čínské provincii Shanxi u města Xian. Rolníci při hloubení studny v roce 1974 vykopali i několik fragmentů terakotových vojáků. Od té doby pokračuje archeologický výzkum a předpokládá se, že konečné číslo bude 8 000 nalezených terakotových (pálená hlína) postav v životní velikosti.
Sjednotitel sedmi čínských států si kolem roku 210 př. n. l nechal postavit celý komplex hrobek s vojskem a služebnictvem, úředníky, válečnými vozy, hudebníky a konkubínami, které ho měli provázet v posmrtném životě. Po sjednocení činy císař Huang Di získal obrovskou moc a prostředky k budování své nekropole. Na ní mělo pracovat na 700 000 nevolníků a řemeslníků 17 let.
Nejdůležitější část, tj. vlastní hrobka prvního císaře, je však doposud neotevřena. Jedná se o 76 metrů vysokou pyramidu. Pyramida má podle legend obsahovat čtyři moře a sto řek vytvořených z rtuti. Strop napodobující nebe je poset místo hvězd tisíci drahými kameny a v hrobce se mají nalézat kulturní poklady nevídané hodnoty.
V současnosti máme možnost vidět v Pražském paláci Lucerna výstavu 180 replik terakotových vojáků, i s doprovodnou videoprojekcí, plány nekropole i její přesný model který je k vidění zastřešen v Čínském Xianu.
Nechybí ani repliky zbraní hliněných vojáků, které byly i po 2000 letech ve výborném stavu a naostřené. Protože už tehdejší řemeslníci dokázali zbraně pochromovat a uchránit je tak rezavění. Jednalo se o bronzové meče Jian, hroty šípů Zu k lukům Gong a lukostřílům Nu, halapartny Ge a kopí Mao.
Výstava je otevřena celý týden od 10:00 do 18:00.
