Seiza - při čajovém obřadu.
Seiza neboli správný sed, (znak Sei znamená - řádný, správný a znak Za - sed) je tradiční formou sedu na patách v Japonském kulturním kontextu. Japonské domy byly vybaveny rohoží z rýžové slámy- tatami. Tento povrch výborně izoluje, je měkký a zároveň pevný. Dovoloval proto sedět přímo na zemi. Nepoužívalo se židlí tak jako v Číně.
Forma seizy se v detailech měnila, však základy zůstávají. Muži mezi koleny mají prostor na jednu až dvě pěsti, ženy sedí s koleny u sebe. Také palce nohou se mohou dotýkat, nebo pravý palec leží na levém. Trup sedícího je vzpřímený, záda rovná. Dlaně leží na stehnech prsty k sobě, lokty lehce od sebe, s otevřeným podpaždím. Pozice rukou a dlaní u žen bývá zpravidla sevřenější.
Všechny aktivity se tedy tradičně vykonávali s sedě na patách. Ať to byl čajový obřad (chanoyu), hra na tradiční hudební nástroje (shamisen, shakuhachi, koto), techniky v bojových uměních (judo, aikido, iaido), aranžování květin (ikebana), buddhistická meditace (zazen) i Japonská masáž (shiatsu).
V současnosti se seiza používá méně než dříve. I když alespoň jeden pokoj v Japonských moderních domech bývá vybaven tatami. Tato pozice však má stále své kvality. Posiluje a protahuje dolní končetiny, utužuje přirozenou pozici páteře, napomáhá hlubokému dýchání a uvědomění si spodního centra energie Ki (seika tanden). Což vede k bdělému stavu ducha a mysli.
